Koncepce využití antigenních testů v boji proti epidemii onemocnění Covid-19 v ČR

Jsme silným zastáncem zavedení antigenního testování do společnosti. Jsme přesvědčeni, že místo zákazů a omezení lze s pandemií Covid-19 bojovat testováním. Níže je náš návrh koncepce, jak by takové řešení mohlo vypadat.

1. Úvod

Antigenní (Ag) testy na SARS-CoV-2 jsou novinkou, která má potenciál změnit strategii boje proti onemocnění Covid-19.

Velkou předností Ag testů je jejich přenosnost a rychlost, kdy výsledek je dostupný v řádu minut. Další jejich velkou výhodou je cena. Jednu testovací sadu lze v současné době pořídit za cenu 120 – 220 Kč.

Poměrně zásadní nevýhodou Ag testů je jejich malá citlivost v porovnání s metodou RT-PCR, která se pohybuje dle údajů výrobců mezi 80 – 97 %, ale některé předběžné srovnávací studie udávají ještě nižší naměřenou senzitivitu. Jejich senzitivita je pravděpodobně nižší u bezpříznakových jedinců a významně je závislá též na délce trvání onemocnění, kdy nejlepší záchyt u těchto testů je mezi 3 – 10 dnem od okamžiku expozice viru.

Specificita testů se blíží 100 % a falešně pozitivní výsledky tedy nejsou v případě jejich plošného použití problém.

I přes nižší senzitivu je možné Ag testy využít v boji proti epidemii Covid-19

2. Princip plošného testování

V době nízkého výskytu viru v populaci lze aplikovat strategii „test – trace – isolate“, tedy testování příznakových případů a rizikových kontaktů, izolace pozitivně testovaných a karanténa jejich kontaktů. Toto opatření lze aplikovat pouze do určité výše výskytu v populaci, neboť jak kapacita RT-PCR, tak trasovací kapacity hygienických stanic jsou omezené. Odhadem je tato metoda efektivně využitelná do denní nárůstu cca 1000 nových případů denně, následně se stává logisticky neudržitelná.

V době vysokého výskytu a nekontrolovaného šíření viru jsou jedinou možností (nebo doposud byla) různá plošná restriktivní opatření snižující počet kontaktů v populaci (zákaz hromadných akcí, uzavírání škol, omezení pohybu apod.). Tato opatření mají obrovský nežádoucí dopad do ekonomiky. U úplného uzavření (lock-downu) se odhaduje negativní efekt na ekonomiku až 4 miliardy denně.

Čistě teoreticky, pokud by existovala možnost během jediného dne otestovat celou populaci a izolovat pouze pozitivní osoby a toto plošné testování provádět opakovaně a opakovaně tak dosahovat izolace pouze pozitivních osob, potom by bylo možné, aby zbytek populace žil relativně normálním životem, pouze za dodržování opatření, která nejsou ekonomického charakteru (roušky, ruce, rozestupy apod.).

Výše uvedená utopická myšlenka je komplikována následujícími faktory:

  1. Kapacita testování – i přes veškerou snahu není možné otestovat tak velký počet jedinců během jediného dne či velmi krátkého období – důsledkem je další šíření viru;
  2. Citlivost testování – takto nastaveným „sítem“ bohužel propadne tím více pozitivních osob, čím nižší je citlivost testovací metody;
  3. Frekvence opakování – ideálně by mělo k přetestování dojít (alespoň v začátcích bezprostředně po spuštění) v řádu dnů, kdy se objeví onemocnění u kontaktů nakažených a těch, kteří vyšli v předchozí vlně jako falešně negativní.

Doba přetestování populace a možnost opakování jsou tedy zásadními faktory pro aplikaci plošného testování a efektivita takového opatření se snižuje, čím menší je kapacita testování a tedy délka nutná k otestování „celé“ populace a čím nižší je senzitivita testovací metody.

I přes výše uvedené metody je možné aplikovat „plošné“ testování antigenními testy, neboť i při její nedokonalosti lze významně snížit virovou nálož v populaci.

2.1. Výběr testované populace

2.1.1. Populačně plošný přístup

Lze si představit, že pro zajištění co nejmenšího ekonomického dopadu opatření proti šíření Covid-19, lze aplikovat kombinaci plošných opatření u ekonomicky neaktivní části populace a plošného testování u ekonomicky aktivní části.

Lze například uvalit plošnou karanténu (lock-down) na celou populaci, přičemž výjimku by obdrželi ti, kteří se prokáží negativním antigenním testem starým nejdéle X dní. Za X dosadit libovolné číslo, přičemž čím bude nižší, tím bude efekt větší. Je tedy třeba dosáhnout kompromisu, kdy na jedné straně je kapacita testování a na druhé ideální počet testů denně a frekvence opakování.

Pokud tedy odhadneme, že přednost pro plošné testování dostanou ekonomicky aktivní občané, hovoříme o cca 4M osob. Někteří z nich mohou pracovat z domova a podrobit se tak povinnosti plošné karantény. Pokud odhadneme, že je to čtvrtina z nich, hovoříme o nutnosti zajistit plošné testování pro 3M osob. Pokud by se podařilo zajistiti kapacitu testů alespoň 1M denně, potom si můžeme dovolit nastavit platnost testu před nutností opakování na 3, realisticky na 5 dní či jeden týden.

2.1.2. Selektivní přístup

Vzhledem k již zavedeným opatřením dle bodového Protiepidemického systému (PES), lze testování postupně aplikovat na ty segmenty společnosti, které se aktuálně rozvolňují nebo je jejich rozvolnění další na řadě. U konkrétního segmentu (např. školy, průmysl, maloobchod, volnočasové aktivity apod.) lze nastavit pravidla tak, že osoba, která chce být v daném segmentu ekonomicky aktivní, se musí podrobit pravidelně se opakujícímu testování.

3. Logistika testování

3.1. Možné lokality testování

Díky přenositelnosti testů je možné zřídit odběrová místa v mnoha vybraných lokalitách:

  • Ambulance všech odborností
  • Nemocnice
  • Aktuální odběrová místa pro RT-PCR testování
  • Lékárny
  • Velké podniky
  • Obchodní centra
  • Samostatně stojící „stánky“ v urbanizovaných lokalitách
  • Sportovní události a hromadné akce - mobilní testovací stanice

Takto lze postupně zřídit odběrová místa s celkovou kapacitou 1M testů denně. Pokud vezmeme, že jedno odběrové místo může při dobré logistice zvládnout až 300 odběrů denně (konzervativní odhad), jedná se celkem o 3 300 odběrových míst.

3.2. Obsazení personálem – minimální počty:

Každé odběrové místo by mělo být obsazeno minimálně následujícím personálem:

  1. Odebírající osoba – většina Ag testů vyžaduje výtěr z nosohltanu – zde je důležitá kvalifikace, kdy výtěr musí provádět osoba, která je alespoň dobře zaškolená a pracuje pod odborným dohledem zdravotníka
  2. Osoba provádějící testy
  3. Administrativní osoba – zapisování výsledků, vydávání „certifikátů“, případně výkaznictví

3.3. Administrativní logistika

Je nutné zajistit:

  1. Objednávání se na test
  2. Identifikaci osoby, která na test přichází
  3. Vydání osvědčení o negativitě či pozitivitě dané osoby
  4. Úhradu testu – zde se nabízí jako nejjednodušší varianta, že dotyčný uhradí test a následně nárokuje na ZP, ale jsou možné různé jiné varianty s různou administrativní náročností – viz níže

Administrativní stránka plošného testování vyžaduje nastavení mnoha pravidel a systémů a jeví se jako nesložitější krok.

Velkým tématem je jistě automatizace a SW řešení. Pro rychlou implementaci testování a vznik testovacích kapacit je totiž nutné maximálně zjednodušit následující kroky:

  • Vznik a registrace testovacích míst, management testovacího místa (aktualizace provozní doby, management objednávek, zaznamenávání výsledků, vydávání potvrzení test. osobě – „Covid pas“ či podobně, vykázání výkonu, vykázání pozitivity do systému ISIN atd.)
  • Veřejná část – vyhledání odběrového místa, možnost se objednat
  • Administrativní část – statistika, management ze strany státu a ZP, servisní úkony

4. Logistika a přístup ZP

4.1. Registrace odběrových míst

Tento krok je příliš administrativně náročný a pomalý na aplikaci na potřebný počet míst. Dá se zcela vynechat a nahradit tím, že provádění testů musí být v gesci již existujících institucí, které mají jakoukoliv registraci k poskytování zdravotních služeb (PLD, amb. specialisté, laboratoře, lékárny, nemocnice, RÚ, lázně apod.).

4.2. Vykazování

4.2.1. Kód

Zcela by postačilo vytvořit nový kód (např. „odběr a testování na přítomnost SARS-CoV-2 antigenovou metodou“) s příslušným bodovým ohodnocením.

S výhodou by bylo vytvořit kódy dva. Jeden na test odečtený pouhým okem, druhý na test odečítaný pomocí fluorescenčního spektrometru, který se jeví, že má vyšší senzitivitu.

4.2.2. Smluvní politika

Výše uvedený kód by bylo možné nasmlouvat s jakýmkoliv existujícím zdravotnickým zařízením, bez vazby na konkrétní místo provádění výkonu.

4.2.3. Žadatel, žádanky

Bez žadatele a žádanky, pouze na žádost pacienta, s frekvenčním omezením viz níže.

4.2.4. Frekvenční omezení

Odpovídalo by minimálnímu časovému rozmezí požadovanému zavedenými pravidly pro opakování testu

4.2.5. Vykázání

Standardně jako u jiných výkonů. Povinností by bylo vyplnit mobilní telefonní číslo, na které by zpětně přišla dotyčnému SMS se souhrnem provedených výkonů.

4.2.6. Kontrola

Objemově nelze systematicky zvládnout. Pacientům by mohla chodit SMS se souhrnem na jejich jméno vykázaných výkonů a datem provedení a s výzvou, aby kontaktovali ZP, pokud data nesouhlasí.

5. Zřizování míst

Dle textu uvedeného výše by bylo možné, vždy v gesci konkrétního zdravotnického zařízení, které má již smlouvu se ZP, zřídit testovací místo.

Je nutné zmírnit požadavky na personální obsazení, protože nebude dostatek sester a dalších, kteří výkon mohou provést. Např. zdravotníky zaškolený personál (specifikace zaškolení a např. počtu nutných výkonů provedených pod dohledem) a pracující pod odborným dohledem zdravotníka. Navíc se jedná o případnou skvělou příležitost, pro lidi, kteří jsou například postižení karanténou, jak si zajistit dodatečný příjem.

6. Nutná opatření

  • Je nutné zavést obecná pravidla – povinnost karantény pro všechny s výjimkou těch, kteří se prokáží negativním testem
  • Je nutné stanovit platnost dokladu o negativním testu
  • Je nutné zmírnit kvalifikační požadavky na odebírající osobu, aby testování nemusel provádět zdravotník a neodčerpávaly se zdroje z již tak vytížených nemocnic
  • Je nutné stanovit úhradu a způsob proplácení provedení testu

7. Návrh apikace Covid pass

Jak již bylo zmíněno výše, je nutné zavést univerzální nástroj pro to, aby se osoby splňující požadavky na „volný“ pohyb, výkon povolání v daném segmentu či podobně, mohli prokazovat.

Je nutné též zajistit, aby tento pas bylo možné aktualizovat na dálku a spravovat centrálním správcem.

Pokud jde o formu, vzhledem k současným poměrům ve společnosti, jako nejpraktičtější se jeví mobilní aplikace. Musí však existovat i varianta dostupná pro ty obyvatele, kteří nevlastní chytrý mobilní telefon.

7.1. Kvalifikace pro získání Covid pass

  1. Osoba prodělala onemocnění Covid-19 (exspirace 3 měsíce)
  2. Osoba absolvovala testování Ag testem nebo RT-PCR (exspirace 7, případně méně dle logistických možností)
  3. Osoba byla očkována (exspirace dle odborných doporučení typu vakcíny, nejméně 1 rok)

7.2. Použití Covid pass

  1. Možnost vykonávat činnost v daném ekonomické segmentu (kadeřník, prodavač, dělník v továrně atd.)
  2. Školní docházka
  3. „Vstupenka“ na společenské akce, volnočasové aktivity a další, které v daném pásmu rizika překračují
  4. Možnost cestovat do zahraničí.

8. Závěr

Tento materiál může sloužit jako východisko pro myšlenku rozšíření kapacit testování a jejich začlenění do protiepidemických opatření České republiky. Věříme, že se jedná o viabilní, leč náročně proveditelnou myšlenku, která vyžaduje zavedení některých opatření ze strany MZ a vlády.

Hlavní myšlenkou za tímto materiálem je fakt, že pokud máme možnost významně rozšířit kapacitu testování, s potenciálem dosáhnout až plošného charakteru, zcela to mění paradigma boje s pandemií, kdy jedinou možnou reakcí na vlny nárůstu incidence onemocnění je zavádění plošných zákazů a omezení, která mají negativní dopad do ekonomiky země. Nové paradigma potom představue začlenění nových kapacit testování do mitigační strategie s potenciálem omezit či dokonce eliminovat nutnost aplikace ekonomicky negativních mitigačních opatření.


Testování Altoa
Reference Nemocnice Hořovice Rehabilitační nemocnice Beroun
Distribuční partner Mediservis
Výrobce Beijing Wantai Biological Pharmaceutical Co., Ltd.